Důvěryhodný web. Jak jej poznat.

Ačkoliv na webu najdeme velké množství užitečných informací, můžeme zde také narazit na problematické a z různých důvodů nedůvěryhodné stránky nebo informace. Pro určení důvěryhodnosti stránky neexistuje jednoznačný recept. Vždy je potřeba používat „zdravý rozum“.

K hodnocení důvěryhodnosti mohou pomoci odpovědi na následující dotazy:

• O jaké webové stránky jde? Na jaké téma jsou zaměřené? Jaký je jejich cíl? Např. pokud se na stránce diskusního fóra pro maminky doporučuje používání léčiv, je nutné mít na zřeteli, že nejde o odbornou lékařskou informaci. Některé stránky mohou také být vytvořeny jen za účelem reklamy. Propagují  např.  různé „zázračné“ léky, které si můžete objednat za zdánlivě výhodnou cenu. Takové stránky mohou obsahovat rádoby vědecké hodnocení odborníků nebo lékařů, jejichž jméno však nelze dále dohledat ani na webu, natož  v odborných databázích a třeba také nadšená, nicméně zfalšovaná, doporučení zákazníků o tom, jak jim přípravek pomohl apod.

• Kdo provozuje daný web? Je provozovatel webu dohledatelný a ověřitelný z jiných zdrojů? Například pokud na stránce není uvedena fyzická adresa a je uveden pouze P.O.Box nebo je na stránce pouze kontaktní formulář bez dalších kontaktních údajů, provozovatele nelze dohledat ve veřejných rejstřících apod., je možné, že provozovatel má důvod tajit svou pravou identitu.

• Na jaké doméně je web provozován? Komu doména patří? Např. pokud je stránka zaměřená na problematiku astmatu provozována na  doméně čtvrtého řádu na neplaceném hostingu, může to být indikace, že za stránkou stojí malá neoficiální skupina, jejíž důvěryhodnost může být velmi problematická. Naopak pokud jde o zahraniční instituci třeba v doméně .edu nebo .gov apod., web nejspíš provozuje vzdělávací instituce, takže je pravděpodobné, že je důvěryhodný.

• Kdo je autorem článku nebo informace?  Má pro dané téma kvalifikaci? Dá se informace o autorovi ověřit v důvěryhodných zdrojích? Např. pokud píše geolog na téma týkající se pedagogiky, může to být zajímavé, ale určitě to nemá stejnou hodnotu, jako když se k pedagogickému tématu vyjadřuje pedagog. Nebo pokud se autor tváří jako odborník v některém oboru, ale v žádném jiném zdroji daného oboru se nedá dohledat, je to podezřelé. Pozor je potřeba dát také na různé neoficiální zdroje obsahující seminární práce často pochybné kvality. V případě  vysokoškolských kvalifikačních prací je před použitím informace určitě dobré podívat se na hodnocení vedoucího práce nebo oponenta.

• Je informace na webu v souladu s důvěryhodnými zdroji k podobným tématům? Pokud nějaký zdroj uvádí výrazně jinou informaci o stejném tématu, než ostatní zdroje, je potřeba velmi pečlivě ověřovat, jakým způsobem byly pro danou informaci získány podklady. Často se ukáže, že jde o zavádějící informaci.

• Jsou výroky na stránce logické? Neobsahují nesrovnalosti? Odpovídá jazykový styl zaměření stránky? Odborný nebo důvěryhodný zdroj lze často poznat také podle toho, jestli jsou informace logicky uspořádané, jakým způsobem se autor vyjadřuje apod. Ale pozor. Logicky upořádaný text psaný krásnou češtinou nemusí být ve všech případech zárukou věrohodnosti.

• Je stránka aktuální? Dá se zjistit informace o datu poslední aktualizace? Pokud web nebyl delší dobu aktualizován, může to být signálem, že jde o starý neudržovaný web nebo že za ním nestojí důvěryhodná organizace. Pokud  není možné dohledat informaci o aktualizaci konkrétní stránky, je lépe považovat zdroj za nedůvěryhodný. Mnoho informací může být během krátké doby zcela zastaralých.